Jespák bojovný

Samička (vlevo) a samec v SŠ: oranžové nohy, barva zobáku kolísá od tmavé do načervenalé.

Mladý, celkově okrovo-rezavě laděný. Pera na zádech tmavá se světlým okrajem tvoří velké šupiny. Nohy nevýrazné, bledé.

Tenké světlé pruhy v křídle a bílé V na ocase, nohy přesahují konec ocasu.

Samci v SŠ. Barva hlavy, krku, hrudi a boků je individuální, spodní část těla od nohou dozadu je vždy bílá. Nohy jsou schované, jinak by přečuhovaly konec ocasu.

Proměnlivost zbarvení

Samci v SŠ mají velkou škálu kombinací barev.

Samička v SŠ. Hruď a boky nepravidelně skvrnité, celkové ladění je do šeda, ale může být více do hněda. Někteří samci se velikostí a barvou blíží samičkám.

Dospělý v PŠ. Krk vpředu světlý, celkově našedlý dojem. Pro jespáky bojovné je typické nadzvedávání per na zádech.

Samec přepelichávající do PŠ. V tomto stádiu z nich obvykle visí dlouhá pera na krku.

Bílé V na ocase je občas rozpojené a tvoří jen dva bílé okraje, zvlášť u ptáků v SŠ.

Mladí mívají tmavý vrch hlavy. Za snížené viditělnosti působící někdy téměř jednolitě černě.

Zbarvení mladých kolísá od nevýrazné okrové po téměř rezavou. Rezavější jedinci mají výrazněji do rezava i lemy per.

Porovnání s podobnými druhy

Jespák bojovný

Vodouš rudonohý

Podobné druhy:: Vodouš rudonohý; Vodouš tmavý

Velikost

Bahňáci k porovnání velikosti:: Jespák bojovný - velikost v rámci druhu; Jespák obecný; Pisík obecný; Vodouš bahenní - s mladým samcem jespáka bojovného; Vodouš bahenní - s dospělou samičkou jespáka bojovného; Vodouš šedý
Nebahňáci k porovnání velikosti:: Čáp bílý; Racek chechtavý

Hejno

Na dálku

Do hejna jespáků bojovných se připletli dva vodouši tmaví, rozeznatelní na jarním tahu podle celkově tmavé spodiny těla.

Zvuk / Video

Jedním z cílů návštěvy Polska v květnu 2011 bylo zjistit něco o hlasových projevech jespáků bojovných. V atlasech se obvykle píše, že se jespáci neprojevují, nebo projevují málo. To se v průběhu sledování protahujících jespáků nepotvrdilo. Naopak, hlasový projev byl velice častý. Nejčastěji se ozývali při vyplašení, obvykle několik najednou. Zaznamenal jsem také hlas u samce, který si začal namlouvat samičku. Předpokládám, že hlavní příčinou, proč se hlas jespáků nedaří běžně v terénu zaznamenat, je jeho malá slyšitelnost. Při vyplašení s jinými druhy bahňáků jsou hlasy jespáků bojovných přehlušeny, ale někdy k tomu stačí i vítr. Samec v toku byl slyšitelný odhadem na maximálně 6 - 7 metrů, pak jeho hlas zanikal.

Na následující nahrávce je nejčastější projev. Jde o nahrávku samce v letu na vzdálenost do deseti metrů. Jiné hlasy znějí podobně, krátké Ga, Ge, Be, pouze jednou jsem slyšel dvouslabičný zvuk, bohužel bez nahrávky.

Literatura

2007, Ringing & Migration 23, Karlionova N., Pinchuk P., Meissner W., Verkuil Y. : Biometrics of Ruffs Philomachus pugnax migrating in spring through southern Belarus with special emphasis on the occurrence of ‘faeders’.
2006, Biology Letters 2, Joop Jukema, Theunis Piersma: Permanent female mimics in a lekking shorebird.

Odkazy

Bibliotéka
Biolib
Přírodou - jespáci bojovní na jarním tahu, Polsko, Biebrzański Park Narodowy.
Wikipedia
xeno-canto (EN)

Javascript je vypnut/není podporován, ale bohužel je nutný k plnému fungování téhle stránky.